Je pondělí, doba zhruba, kdy už všichni mají po obědě, ale já zatím ne. Sedím a snažím se učit biologii. Nejsem ve škole, protože jsem dalo by se říct v procesu nervového čekání na výsledky státních maturit. Čekat na ně budu ještě dva týdny. Píšu tenhle článek a abych ho mohl psát, musím mít ruce v křeči, natáhlé přes učebnice od sebe. K tomu se posilňuju jablko-citronovým Friscem. Lepší svět

Počítal jsem, že dnes budu v práci, ale nevyšlo to. Doufám, že do konce prázdnin bude co nejvíc práce, abych mohl chodit co nejčastěji makat. Vím, že bych se měl hlavně učit na přijímačky z Biologie a Matematiky, ale stíhat se musí snad oboje ne?

Napadá mě tak, kdybych maturoval před rokem, už mám maturitu v kapse. Jenomže néé, náš ročník je ve znamení pokusných opic. Když jsem si podával přihlášku na střední, jako jediný ročník jsme si mohli podat jedinou přihlášku. Ročníky před náma i ročníky po nás si mohli podat přihlášek kolik chtěli.

Kdo ví, nebýt toho, dnes jsem mohl úplně někde jinde. Ale kdo ví, moje výsledky ze základky nebyl kdovíjak skvělé. Ale i tak, pokud by to nepomohlo mně, určitě by to mohlo pomoct jiným, lepším studentům. A teď do toho ta maturita. Až někdy po zahájení čtvrťáku nám na beton řekli, že budeme maturovat státně. A bezprostředně před mou ústní maturitou jsem stále přesně nevěděl, co po mě u maturity budou chtít.

Pro rejpaly; ústní část maturity nebyla tak docela jen školní. Školní část se jí nazývá jen proto, že nás přímo zkouší profesoři z naší školy. Obecně jsme toho museli dělat víc, než ročníky před náma při ústní maturitě. Teď se jen dostat na VŠ (nebo taky ne) a tuhle epatu kompletně zavřít. Je tu však i další  možnost, že jsem státní část maturity posral a budu maturovat znova, i ústně. Bordel na kolečkách, achjo.