Nebudu začínat tím klasickým začátkem o uspěchaném světě. Svět uspěchaný je a v něm nikdo nemá čas. Každý mi říká: “Nemám čas, nestíhám. Promiň.” Já říkám: nic jako “Nemám čas” neexistuje. Proč lidé  říkají, že nemají čas, může mít hned několik důvodů. Hodně špatně si organizují svůj čas, nebo si ho spíš vůbec neorganizují a nebo jsou strašně líní. Někdo říká “nemám čas” aby si připadal na světě využit a aby se cítil, že nemrhá svým drahoceným časem. Někdo považuje nudu za ztrátu času. Nechci moc zacházet do konkrétních případů. Vždycky, když takhle filozofuju, raději mluvím víc obecně.

Mnohokrát jsem si slíbil, že už fakt dopíšu ten článek. Ten e-mail dnes už fakt napíšu a pošlu. Několikrát jsem se omluvil slovy, neměl jsem čas, ikdyž jsem ten čas měl. A když jsem byl opravdu v časové tísni, vždycky je čas poslat e-mail nebo dopsat článek, na který je opravdu nejvyšší čas. Chci tím říct, že je to jen o mojí lenosti. Kdybych opravdu měl to odhodlání a vůli začít psát a ten článek dopsat, udělal bych to a nemusel bych jako slaboch říkat, nemám čas. Prostě bych si ten čas udělal.

Proč lidé říkají “Nemám čas”? Aby si připadali více důležitě? Přijde mi, že hodně lidí si to ani neuvědomuje. Lidi si řeknou raději, že nemají čas, než by si přiznali, že čas mají, protože by si okolí myslelo že stále nic nedělají. Dřív jsem takový taky byl, teď se snažím stíhat co nejvíc věcí a mít čas zároveň.

/