S novými maturitami to nevypadá nikterak pěkně. Právě proběhly státní maturity, které mně osobně trvaly celé dva dny. V jiných skupinách či jiných školách nové maturity studenti dělali 3, možná až 4 dny. Výhodou je, že stihnu napsat didaktický test a slohovou práci v jeden maturitní den. U klasické školní maturity se praktická část z češtiny vypracovávala už několik týdnů předem. O výsledcích této praktické maturity se studenti dozví v několika nejbližších dnech po vypracování. Nevýhodou je naopak fakt, že studenti, jež maturují státně musí čekat na výsledky pravděpodobně několik dnů, až týdnů.

Jak to všechno probíhalo? Docela chaoticky. Maturita začala v pondělí. Bližší podrobnosti o průběhu všech zkoušek, termínů a učeben jsme se dozvěděli ve čtvrtek, dva dny před samotnou maturitou. V ten samý den nám profesoři stále nejsou schopní odpovědět na několik základních otázek. například, jaké slovníky či pravidla českého pravopisu lze použít při testech. V pátek jsem odcházel ze školy a stále jsem to nevěděl. Údajně se při testu nesmělo ani pít, ani jíst. To také bylo dodrženo. Avšak jsem se dozvěděl, že na některých jiných školách pít povolené mají. Někde jakékoliv pití a někde pouze holou vodu v lahvi. Tak z koho dělají blbce, říkal jsem si.

Když jsem si šel v pátek koupit anglický slovník, snažil jsem se najít takový, ve kterém nebude gramatika. Žádný takový se mi sehnat nepovedlo a přesto jsem si jeden vybral. Snad jsem zaslechl něco o přelepení gramatické části slovníků. To samé platilo i pro Pravidla českého pravopisu.

O víkendu si na internetu zkouším ilustrační didaktické testy z češtiny a angličtiny na oficiálních stránkách nové maturity. První dojmy z obtížnosti byly takové, že nejsou adekvátní tomu, jaký strach z obtížnosti nové maturity jsem měl. Ilustrační didaktický test z českého jazyka byl poměrně snadný. Nad literaturou převažovala česká gramatika a otázky z literatury bych hledat těžko. S angličtinou jsem byl vice či méně spokojen. Snad jen zda-li CERMAT se svými maturitami nechce být pro smích, mohl by na obtížnosti trochu přidat.

V pondělí jsem si mohl přispat, protože první test dle časového harmonogramu začal až 8:45. Zahajovacím testem byl didaktický test z českého jazyka. Doba na vypracování celého testu byla celých 60 minut. Samotnému testu předchází jakési přivítání ke zkoušce a vysvětlení pár zásadních informací zadávajícím kantorem a prokázání své totožnosti občanským průkazem. Asi aby ke zkoušce nepřišel někdo za mě. Dostal jsem papíry se spoustou čárových kódů na krajích s mým jménem. Nerad říkám o něčem, že něco bylo snadné dokud nedostanu opravný výsledek, ale didaktický test z češtiny mi přišel hodně jednoduchý. Chápu vědomostní rozdíl mezi z češtiny gymnázií a  učilišti, na kterém jsem mimochodem maturoval i já, a proto raději ani nechci slyšet, jak moc snadné to pro studenty gymnázií bylo. V první řadě mi zcela utekl význam veškeré povinné četby, kterou jsem se měj zabývat už od prvního ročníku. V testu se snad neobjevila jediná otázka, která by snad měla něco společného s literaturou. V druhé řadě nechápu, proč se v té škole učíme český jazyk, když následně u maturity vypracovávám Obecně studijní předpoklady, které se tváří jako Didaktický test z českého jazyka. Měl jsem strach, že mi 60 minut na 32 otázek nebude stačit. Čas mi stačil a dokonce jsem skončil o 10 minut dříve.

Po tomto testu následovala další část. Ta byla taky z českého jazyka, nazvaná jako písemná práce z českého jazyka. Není to nic jiného, než slohovka. Mezi těmito 2 části byla 60 minutová pauza. Tu jsem využil k nákupu svačiny v nedalekém Kauflandu. Písemná zkouška trvala o něco déle, než ta didaktická. Po opětovné legitimaci ke zkoušce jsme dostali seznam s 10 různými tématy. (úvaha, popis, vypravování, recenze apod. s blíže určeným tématem). Na výběr tématu a rozmyšlení obsahu jsme měli celých 25 minut. Těchto 25 minut jsem využil k poznámkám k vybranému tématu. Já si vybral vypravování, Má první hodina tance. Namátkově další témata byla například úvaha na téma Sociální sítě, odborný popis sestavení židle, recenze nějaké kulturní akce, nebo informační článek na téma Jak se správně učit, nebo tak nějak. To byl můj favorit číslo jedna, avšak jsem si nebyl úplně jist, co takový informační článek musí obsahovat. Zvolil jsem proto cestu nejmenšího odporu – vypravování, na kterém nejde nic zkazit. Zbytek témat si nepamatuji, protože jsem se jimi nestihl zabývat, protože mě žádné jiné nezaujalo. Po 25 minuté přípravné době nastal 60 minutová doba pro samotné vypracování slohové práce do záznamového archu, do kterého jsme do uplynutí 25 minut přípravy nemohli psát. Čas pro vypracování celé práce mi stačil akorát. Nakonec podotknu, že jsem musel vydržet více, než hodinu a půl sedět na zadku, bez možnosti si odběhnout na toaletu. V takovém případě by mi nebylo dovoleno se opět vrátit k práci a práci bych musel ukončit.

Po skončení tohoto písemného testu následovala opět 60 minutová přestávka, během které jsem málem usnul. Jakákoliv myšlenka na to, že  budu muset dalších minimálně 60 minut přemýšlet a tentokrát anglicky, mě děsila. Až teď jsem zjistil, že můj slovník je nevyhovující podle nějakých norem, zřejmě CERMATu, nebo školství. K dispozici jsme dostali několik anglických školních slovníků bez gramatiky. Součástí anglické písemné práce, neboli slohovky byly dvě části. Jedna kratší (60-70 slov) a jedna delší (120-150) slov. Témata byla konkrétně určená. V prvním úkolu jsem byl požádám svou anglicky mluvící kamarádku, abych ji poslal dopis, ve kterém ji doporučím 2 místa pro dovolenou v České republice. Dvě místa popsat, vysvětlit proč a co si nezapomenout přibalit s sebou. Ve druhém zadání jsem musel napsat krátkou pozvánku svým přátelům, které zvu na oslavu svých narozenin. Sdělit, kdy a kde se oslava bude konat a jaký program je pro ně nachystán. Tentokrát jsme neměli žádný přípravný čas a rovnou jsme dostali jen 60 minut na vypracování. Čas mi vyšel přesně, snad na minutu přesně. Slovník jsem použil nejmíň 15x. Proto stojí si pořídit svůj vlastní slovník, který splňuje ony kritéria pro použití u maturity.

Tak skončil první maturitní den. Další den v úterý jsem si mohl přispat o hodně déle, než v pondělí. První test začínal 12:45 a trval 35 minut. Bylo to poslechové cvičení. Víceméně jsem všemu rozuměl, až na jedno cvičení, ve kterém žena rozhovor strašně odhrkala a mluvila nesrozumitelně. Tohle už bylo o poznání složitější, než český jazyk. Po této zkoušce následoval 60 minutový anglický didaktický test. Našli se tam lehké, ale i docela těžké úlohy. Hlavně s časem jsem si nebyl jist, protože jestli se nepletu, tak v anglické částí didaktického testu bylo víc otázek, než u testu z češtiny. Čas mi nakonec vyšel akorát. Slovník se při tomto testu používat nemohl. Byl jsem rád, že jsem ho neměl. Už vidím, že bych hledal slovíčka, která by mi byla stejně k ničemu a jen bych se zbytečně zdržoval. Snad ve všem úlohách bylo zásadní přečíst a pochopit anglický text. Přeložit anglický text do češtiny je daleko snadnější, než naopak. Proto jsem rád, že v maturitě  to naopak nebylo. Tím pro mě maturita skončila.

Takže obtížnost maturity vyhovuje. Pokud bude obtížnost taková, není se čeho obávat a učit se taky není potřeba.